Tématem autobiograficky laděného román je sžívání se s novým prostředím v emigraci, v němž se vlastní identita dostává do konfliktu s cizí mentalitou. Autorka s lehkostí a jistou dávkou ironie vyjadřuje střet vlastní slovenské identity se švýcarskou národní identitou. Zpočátku hrdinka volí cestu vědomého stavění nepropustných zdí ve snaze ochránit to, co zbylo, tedy to „její“. Zároveň je vystavená neustálému přehodnocování. Podle autorčiných slov je román, oceněný Švýcarskou literární cenou, literárně zachycenou půlstoletou osobní zkušeností a zároveň výsledkem praxe tlumočnice pro přistěhovalce – přináší tak obecně platnou výpověď o zkušenosti migrantů po celém světě.
Vydalo nakladatelství Baobab&GplusG, 2021
©KEYSTONE/Gaetan Bally
Irena Brežná (* 1950) prožila dětství na Slovensku, odkud v roce 1968 s rodiči emigrovala do Švýcarska. Zde pracovala jako tlumočnice pro švýcarské úřady v oblasti péče o migranty, jako učitelka ruštiny a v psychologických výzkumných ústavech. Současně se angažovala v Amnesty International a jako aktivistka za práva žen. Za své německy psané publicistické a literární texty obdržela řadu ocenění. Česky vyšly její knihy Nejlepší ze všech světů (2010) a Vlčice ze Sernovodsku (2012).